Randomizovaná, placebem kontrolovaná studie zjistila významnou negativní souvislost mezi užíváním aspirinu a vitamínů skupiny B a kognitivními funkcemi u starších lidí s mírnou kognitivní poruchou (MCI – mild cognitive impairment). Autoři této publikce shromáždili údaje z této studie a údaje z podobné studie s vitamíny skupiny B (VITACOG), aby vyhodnotili účinnost vitamínů skupiny B a jejich interakce s aspirinem na zlepšení kognitivních funkcí a zpomalení atrofie mozku u starších lidí s MCI.

Autoři provedli post-hoc analýzy dvou randomizovaných placebem kontrolovaných studií s 545 staršími lidmi s MCI, kteří užívali placebo nebo vitaminy skupiny B (vitamín B12, kyselina listová s nebo bez vitaminu B6) po dobu 24 měsíců.

Primárním cílem bylo klinické hodnocení demence pomocí skóre CDR-global (Clinical Dementia Rating scale-global score). Sekundárními cíli bylo hodnocení podle CDR-SOB (CDR-sum of box score), paměťové Z-skóre, Z-skóre funkce výkonu a míra atrofie celého mozku.

Výsledky: 71 (26,2 %) a 83 (30,3 %) subjektů v aktivní a placebové skupině uživalo aspirin. Celkově vitaminy B významně snížily míru atrofie celého mozku (p = 0,003), ale neměly významný vliv na CDR-global, CDR-SOB, paměť a funkci výkonu. Užívání aspirinu mělo významné negativní účinky na vliv vitaminů B v CDR-global a CDR-SOB, ale ne na Z-skóre paměti a funkci výkonu.

Mezi pacienty, kteří neužívali aspirin, měli jedinci užívající vitaminy skupiny B příznivější změny v CDR-global a CDR-SOB (p = 0,019 a 0,057, v tomto pořadí). Vitaminy skupiny B významně zpomalily mozkovou atrofii u pacientů neužívajících aspirin (p = 0,001), ale ne u uživatelů aspirinu.

Možným vysvětlením potenciálního negativního účinku aspirinu na kognitivní přínos kyseliny listové je, že aspirin může mít antifolátový účinek. Aspirin totiž blokujke enzym dihydrofolát reduktáza (DHFR). Kyselina listová je neaktivní syntetická forma folátu, která k tomu, aby mohla vykonávat biologické funkce vyžaduje přeměnu na dihydrofolát a poté na aktivní tetrahydrofolát pomocí enzymů DHFR a MTHFR. Přeměna na dihydrofolát pomocí DHFR je však pomalá a má pouze omezenou kapacitu. Je možné, že aspirin může blokovat zvýšení kapacity enzymu DHFR v játrech, ke které normálně dochází při suplementaci kyseliny listové, což má za následek průnik neaktivní kyseliny listové (UMFA – unmetabolised folic acid) do krevním oběhu.

Existují obavy z potenciálních škodlivých účinků neaktivní nemetabolizované kyseliny listové (UMFA). Jedním z nich je, že UMFA může blokovat vstup aktivního folátu do mozku tím, že s metabolicky aktivním tetrahydrofolátem (THF) soutěží na membránových přenašečích o to, který z nich do mozkových buněk vstoupí. Kromě toho bylo popsáno, že kyselina salicylová, což je metabolit aspirinu, je inhibitorem přenašeče folátů (RFC-1 – reduced folate carrier 1), který hraje hlavní roli při dodávání redukovaného folátu do mozku. Inhibice RFC-1 salicylátem na úrovni hematoencefalické bariéry proto může vést k nedostatku folátů v mozkové tkáni a tím vyvolat či zhoršit poruchu kognitivních funkcí.

Závěry: U starších lidí s MCI měly vitaminy skupiny B významně příznivé účinky na globální kognitivní funkce a míru atrofie celého mozku u těch, kteří neužívali aspirin, ale ne u uživatelů aspirinu. Užívání aktivního folátu namísto neaktivní kyseliny listové by mohlo nepříznivý vliv aspirinu vyvážit.

Full-text