Američtí autoři vydali nová, vědecky podložená doporučení pro prenatální suplementaci vitaminů a dalších nutrientů.
Folát je důležitý pro syntézu a metylaci DNA, což je důležité pro modulaci genové exprese. Folát je také důležitý pro metabolizmus několika aminokyselin. Je nezbytný pro normální růst a replikaci buněk. Je prokázáno, že suplementace folátu během těhotenství snižuje riziko poruch neurální trubice a megaloblastické anémie. Snižuje také míru jiných vrozených vad, předčasných porodů. Nízké hladiny folátu jsou spojeny s větším rizikem autizmu u dítěte. Vysoké hladiny nemetabolizované kyseliny listové (UMFA) jsou spojeny s větším rizikem autizmu a potravinových alergií.
Většina studií uvádí, že hladiny folátu v krvi během těhotenství významně klesají, pokud nejsou suplementovány.
Jedna studie měřila hladiny folátu u 563 těhotných žen v USA, když dostávaly 1.000 mcg kyseliny listové denně. Zjistili, že průměrné hladiny v krvi folátu byly 25–26 ng/ml v každém trimestru ve srovnání s 10 ng/ml u zdravých netěhotných žen bez suplementace. Suplementace folátu na úrovni 1.000 mcg denně tedy zvyšuje hladiny výrazně nad hladiny zdravých netěhotných žen.
Suplementace folátem během těhotenství je důležitá pro snížení rizika defektů neurální trubice u kojenců, přičemž většina studií zahrnovala dávku 400 mcg denně.
Kanadská společnost porodníků a gynekologů Kanady doporučila, aby v zemích, jako je Kanada, kde se obohacuje mouka (a tím pádem i pečivo) folátem, těhotné ženy doplňovaly 400 mcg folátu denně počínaje 2–3 měsícem před početím a pokračovaly během těhotenství a ještě po dobu 4–6 týdnů kojení. Pro ženy se středním rizikem vad neurální trubice se doporučuje 1.000 mcg denně, pro ženy s vysokým rizikem až 4.000 mcg denně před otěhotněním a v prvním trimestru těhotenství, následovaných 400 –1.000 mcg po zbytek těhotenství a prvních 4–6 týdnů laktace.
Riziko defektů neurální trubice lze dále snížit suplementací vitaminu B12 nebo inositolu.
Nízká hladina folátu je také významně spojena s rizikem dalších vrozených vad. Metaanalýza klinických studií prokázala nejen snížení vad neurální trubice o 33 %, ale i dalších vrozených anomálií. Analýza dalších studií zjistila, že folát snižuje riziko vrozených vad srdce o 22 %, rozštěpu rtu nebo patra o 24 % a defektů končetin o 52 %.
Nízká hladina folátu je také významně spojena s rizikem předčasného porodu. Metaanalýza 27 studií zjistila, že hladiny folátu v krvi a dietní příjem folátu byly spojeny s nižším rizikem předčasného porodu. Vyšší suplementace folátu a počáteční suplementace před otěhotněním byly spojeny s nižším rizikem předčasného porodu.
Podobně velká metaanalýza 108.525 těhotenství analyzovala účinek příjmu folátu na nízký gestační věk. Zjistilo se, že užívání folátu před otěhotněním významně snižuje riziko nízkého gestačního věku. Suplementace folátem po otěhotnění už neměla žádný účinek.
Jedna velká studie zjistila, že příjem folátu nebo multivitaminů obsahujících folát byl spojen s přibližně 50 % snížením rizika závažného opoždění řeči u dětí ve věku 3 let.
Závažné opoždění řeči je základním příznakem autismu a existuje velké množství nedávných výzkumů spojujících riziko poruch autistického spektra a načasování nebo nepřítomnost folátů před početím a v těhotenství. Metaanalýza 6 prospektivních studií zjistila, že suplementace kyselinou listovou matkou byla spojena se sníženým rizikem poruch autistického spektra u dítěte o 36 %. Jedna studie však zjistila, že buď nízký příjem, ale i vysoký příjem kyseliny listové vedly k vyššímu riziku poruch autistického spektra. Studie pupečníkové krve od 92 dětí s poruchou autistického spektra zjistila, že nejvyšší kvartil nemetabolizované kyseliny listové (UMFA) byl spojen s 2,26krát vyšším rizikem poruchy autistického spektra, avšak hladiny bioaktivní formy folátu (5-methyltetrahydrofolát, 5-MTHF)) nebo celkového folátu s rizikem nesouvisely. Celkově to tedy naznačuje, že nízký příjem kyseliny listové je prospěšný při snižování rizika poruch autistického spektra, ale nadměrný příjem kyseliny listové vede k objevení se nemetabolizované kyseliny listové (UMFA) v krvi matky i dítěte, což je pak spojeno s vyšší rizikem poruch autistického spektra. To naznačuje, že přirozená forma folátu (5-MTHF = aktivní folát) by měla být preferována před užíváním syntetické kyseliny listové.
Celkový folát a nemetabolizovaná kyselina listová (UMFA) jsou také spojovány se silně zvýšeným rizikem potravinových alergií. Jedna studie zkoumala 1.394 dětí v USA, včetně 507 dětí s potravinovou senzibilizací a 78 s potravinovou alergií. Celkový obsah kyseliny listové u matky byl při narození o 14 % nižší u dětí, u kterých se vyvinula potravinová alergie. Celkové koncentrace folátu u matky ve třetím kvartilu (30,4–44,8 nmol/l) měly za následek mnohem nižší pravděpodobnost rozvoje potravinové alergie než koncentrace v prvním kvartilu (6,64–19,7 nmol/l), což naznačuje, že mírně vysoká, ale ne nejvyšší úroveň byla optimální. Naproti tomu hladiny nemetabolizované kyseliny listové (UMFA) byly o 32 % vyšší v pupečníkové krvi dětí, u kterých se rozvinuly potravinové alergie. Nejvyšší kvartil nemetabolizované kyseliny listové v pupečníkové krvi měl 8,5krát vyšší riziko potravinové alergie (p < 0,001). To tedy naznačuje, že celkový mateřský folát chrání před potravinovými alergiemi a že snížená schopnost metabolizovat syntetickou kyselinu listovou na aktivní folát (5-MTHF) v je spojena s mnohem vyšším rizikem potravinové alergie. .
Studie NHANES zjistila, že průměrný denní příjem folátů stravou u amerických žen (v USA se mouka a tím pádem i pečivo obohacuje o folát) ve věku 20–39 let bylo 440 mcg/den, což je o něco méně než doporučených 600 mcg folátu pro těhotné ženy. Tolerovatelný horní limit pro folát je v USA 1000 mcg.
Hladiny folátu během těhotenství významně klesají, pokud nejsou suplementovány, a průměrný dietní příjem folátu je asi v USA o 25 % nižší než se doporučuje, takže je potřeba doplňování folátu. Mnoho studií naznačuje, že 400 mcg/den je dostačující. Většina folátu v prenatálních doplňcích je však ve formě kyseliny listové, což je umělá forma, a nadbytek nemetabolizované kyseliny listové (UMFA) je spojen se zvýšeným rizikem potravinových alergií a autismu. Proto doporučujeme, aby byl folát podáván jako aktivní folát (5-MTHF).
Kvalita důkazů i síla doporučení poskytovat folát během těhotenství jsou vysoké.
Závěry: Ženám v USA doporučujeme, aby prenatální doplňky obsahovaly přibližně 400 mcg folátu, a mělo by se s nimi začít již při početí nebo dříve, aby se snížilo riziko vad neurální trubice, nízkého gestační věku a autismu. U žen s předchozím porodem dítěte s defektem neurální trubice, lze zvážit vyšší dávky (až kolem 4 mg denně) a měřit hladiny folátu a vitaminu B12 v krvi. Kyselina listová je umělá forma folátu a lidé se velmi liší ve schopnosti přeměnit ji na bioaktivní formu, takže se zdá, že přirozená forma folátu, jako 5-methyl-tetrahydrofolát (5-MTHF ) by měla být preferována, včetně prevence autismu a potravinových alergií.
Folát je obsažen v 98 % prenatálních doplňků; průměrná dávka je 800 mcg. 95 % prenatálních doplňků splňuje nebo překračuje naše doporučení pro folát. 30 % obsahuje 1.000 mcg nebo více, což může být spojeno s vyšším rizikem potravinových alergií a autismu, pokud obsahuje pouze kyselinu listovou. 71 % doplňků používá pouze kyselinu listovou, 13 % používá kombinaci kyseliny listové a 5-MTHF a 15 % obsahuje pouze aktivní folát (5-MTHF).
Nejnovější komentáře