Generace folátů:

  • Foláty přirozeně se vyskytující v přírodě (1. generace folátů) a v rostlinné i živočišné potravě od nepaměti – v organizmu se musí aktivovat na 5-MTHF
  • Syntetická kyselina listová (PGA) (2. generace folátů) – stabilní forma folátu, která se v přírodě nevyskytuje, pouze v lécích, doplňcích stravy a potravinách obohacených touto kyselinou listovou) – v organizmu se musí aktivovat na 5-MTHF
  • Vápníková sůl 6(S)-5-methyltetrahydrofolátu (5-MTHF)(3. generace folátů) – biologicky aktivní forma folátu
  • Glukosaminová sůl 6(S)-5-methyltetrahydrofolátu (5-MTHF)(4. generace folátů) – biologicky aktivní forma folátu, oproti vápníkové soli je lépe rozpustná ve vodě

Vstřebáváni jednotlivých generací folátů do organizmu se liší. Abychom mohli srovnávat obsah folátu v potravě/léku/doplňku stravy a jejich účinek, zavedl se tzv. Folátový ekvivalent (Dietary Folate equivalent – DFE).

1 μg DFE  = 1 μg folátu 1. generace z běžných potravin = 0,6 μg syntetické kyseliny listové (2.generace) a folátů 3. a 4 generace z obohacené potraviny nebo jako doplněk či lék = 0,5 μg syntetické kyseliny listové (2.generace) a folátů 3. a 4 generace z obohacené potraviny nebo jako doplněk či lék užitých na lačno. Jinými slovy, pokud podáme folát 2.-4. generace a podané množství vynásobíme koeficientem 1,7, výsledek dává množství folátů 1.generace (z potravy), které je nutné požít k získání srovnatelných účinků.

Pokud by tedy naše běžná stravy obsahovala např. 100 μg folátů, k docílení srovnatelných účinků v těle dosáhneme užitím pouhých 60 μg folátů 2.-4- generace anebo 50 μg folátů 2.-4. generace užitých na lačno.

Foláty 1. generace ve formě polyglutamanů se před absorpcí ve střevě štěpí enzymem konjugázou na monoglutamany, které jsou následně absobovány. Některé léky proti křečím, proti epilepsii a malárii intestinální konjugázu blokují a tak snižují využitelnost folátů z potravy. Netýká se to však folátů 2.-4. generace.

Po absorpci folátů ve formě monoglutamanů ze střevního lumina do povrchových buněk tenkého střeva dochází k jejich redukci na tetrahydrofolát (THF) a k jeho následné metylaci na 5,10-methylentetrahydrofolát. Tento je pak za pomoci enzymu 5,10-methylentetrahydrofolátreduktázy (MTHFR) dále redukován na biologicky aktivní 5-methyltetrahydrofolát (5-MTHF), který se následně vstřebává do krve.

Zatímco foláty 1. generace (z potravy) se na THF redukují přímo, syntetická kyselina listová (2. generace) se nejdříve redukuje na dihydrofolát (DHF) pomocí enzymu DHFR (dihydrofolátreduktáza) a až poté na THF. Foláty 3. a 4. generace jsou už biologicky aktivní formy (5-MTHF) a proto ve střevních buňkách nepodléhají ani redukci ani metylaci a jsou přímo vstřebávány do krve.

Z výzkumů je známo, že více než 50% obyvatel České a Slovenské republiky jsou nositeli mutace genu pro MTHFR. Mutace genu pro MTHFR na místě 667 (a do jisté míry také na místě 1298) a to zejména v homozygotní formě zhoršují využitelnost folátů 1. a 2. generace, protože jejich nositelé nedokážou vyrobit dostatečné množství biologicky aktivní formy folátu – 5-MTHF. Ani mnohonásobné zvýšení příjmu folátů 1. a 2. generace u těchto osob nedokáže nedostatek 5-MTHF kompenzovat. Navíc suplementace kyseliny listové (PGA, 2. generace) ve vysokých dávkách zvyšuje množství nemetabolizované kyseliny listové v krvi (viz dále). Deficit aktivního folátu v důsledku mutace či mutací MTHFR lze jednoduše obejít podáním přímo aktivní formy folátu 5-MTHF (3. či 4. generace).

Analýzou krve v portální žíle odcházející ze střev do jater a následně do celého těla se zjistilo, že velká část syntetické kyseliny listové (2. generace) se dostává do krve nemetabolizovaná (Unmetabolised folic acid – UMFA), zatímco prakticky všechny přirozené foláty z potravy (1. generace) se redukují a metylují a proto se v portální krvi nachází ve formě 5-MTHF, stejně jako i foláty 3. a 4. generace.

K výraznějšímu vzestupu UMFA v krvi dochází při denním příjmu syntetické kyseliny listové (2 generace) nad 200 μg. Dochází zřejmě k nasycení kapacity enzymu DHFR ve střevních a jaterních buňkách a UMFA se tak dostává do systémové cirkulace (do celého těla). Při užívání folátů 1., 3. a 4. generace k tvorbě UMFA nedochází.

Foláty jsou vychytávány placentou a předávány vyvíjejícímu se plodu. Mateřské mléko rovněž obsahuje foláty z matčiny krve.

Podávání folátů 3. a 4. generace na rozdíl od suplementace kyseliny listové (2. generace) nemaskují možný deficit vitamínu B12, protože nekorigují anemii alternativní metabolickou cestou (nedochází k tvorbě purinů a pyrimidinů). Při současném podávání folátů 3. či 4. generace a nedostatku vitaminu B12 anemie přetrvává a může být snadno zjištěna a léčena než dojde k poškození nervových buněk.